Kanada je takřka nepředstavitelně rozlehlá. Táhne se od Atlantského oceánu k břehu Tichého oceánu a její území sahá od rovnoběžky, na níž se nachází Řím, až za severní magnetický pól Země. Nejtypičtější krajinou jsou Skalisté hory s početnými jezery a mohutnými, ostře řezanými štíty, nekonečné lesy a prérie proměněné na obří pšeničné lány, ale setkáte se tu také s místy, která rozhodně neodpovídají zažitým představám: v jihozápadní části země se můžete těšit na deštné lesy, v jejichž blízkosti leží suché pouště, na východě se po chvíli jízdy automobilem dostanete z fjordů do úrodné oblasti ovocných sadů. Nesmíme zapomenout zdůraznit, že podstatná část zdejší krajiny je zcela nezasažená civilizačními vlivy, což souvisí hlavně se strukturou osídlení: devadesát procent Kanaďanů žije do vzdálenosti sta šedesáti kilometrů od hranice se Spojenými státy.

Podobně jako u jejího jižního souseda, i v Kanadě najdete mnoho různých kulturních vlivů, zdejší obyvatelstvo je směsicí nesourodých skupin imigrantů doslova z celého světa, kteří postupně nahradili kdysi početné domorodé indiánské a inuitské kmeny. Obě země se od sebe nicméně přes mnoho shodných rysů dosti výrazně liší. Zatímco občané Spojených států jsou vždy především Američany, mnozí Kanaďané se se svou zemí tak bezvýhradně neidentifikují, zdejší prostředí je výrazně multikulturní a etnicky pestré. Kromě britské a francouzské většiny se tu setkáte s mnoha komunitami, které dodnes velmi žárlivě střeží zvyky a tradice svých předků, ať už jde o Číňany, Ukrajince, Portugalce, Indy, Holanďany, Poláky, Řeky či Španěly, abychom vyjmenovali pouze ty nejpočetnější.

Důsledkem takřka příkladné tolerance kanadské společnosti k menšinám je velmi příjemná mozaika zážitků, které čekají na zvídavého turistu, jenž se může těšit na tak rozdílná místa, jako jsou Čínské město ve Vancouveru a stroze asketické náboženské osady v Manitobě. Samotné Kanaďany ale často trápí problémy s jasnou identifikací, mnohdy mají sklon přemrštěně zdůrazňovat, v čem se liší od Američanů, ale nejsou schopni nabídnout popis své vlastní identity. Otázka „Co je Kanada?" získala nový, silně výbušný náboj během debaty o Québecu, která se táhne již několik desetiletí, a její konec je stále v nedohlednu. Hodně Kanaďanů se v současné době shoduje, že zemi tak kulturně a etnicky rozrůzněnou, s tak velkým prostorem sevřeným dvěma světovými oceány, není možné postihnout jednotící definicí. Pierre Berton, jeden z nejlepších kanadských spisovatelů, se k celému problému postavil nesmírně elegantně: Kanaďané jsou pro něj „lidé, kteří se umí milovat v kánoi".

„Typický Kanaďan" je tedy pravděpodobně pouze iluzivní koncept, ale to neznamená, že by země postrádala zvláštní atmosféru. Některá města mohou na první pohled připadat snad až příliš sešněrovaná pravidly, ale celkově je tu cítit hrdost na bohatou historii a především nádhernou krajinu. Kanaďané nedají dopustit na mnoho národních symbolů a dokáží je bránit se zarputilostí jinde nevídanou, a je vcelku jedno, zda jde o soutěž v rodeu, slavnost javorového sirupu nebo dřevorubecké klání. Přátelskou povahu Kanaďanů skvěle vystihl John Buchan, spisovatel a bývalý guvernér: „V Kanadě musíte znát člověka zatraceně dobře, abyste věděli, jaké má příjmení."

Kanada je druhá největší země světa (hned po Ruské federaci), rozkládá se na ploše takřka deseti milionů kilometrů čtverečních. Asi čtvrtinu rozlohy zabírá inuitská oblast Nunavut.

Kanada se táhne přes šest časových pásem a její hranice se Spojenými státy měří 8900 kilometrů. Nejvyšší horou je Mount Logan (5959 metrů).

V Kanadě žije takřka třicet tři milionů obyvatel s průměrnou délkou života osmdesát let. Bezmála polovina z nich se hlásí k britským předkům, čtvrtina má francouzské kořeny a sotva milion, tedy 3 procenta, je domorodého původu.

Kanada je federace tvořená deseti provinciemi a třemi teritorii. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou v roce 1867, ale dodnes s ní má pevné vazby: oficiální (byť zcela formální) hlavou země je královna Alžběta II.

Kanada disponuje obrovskými zásobami nerostných surovin, díky nimž se zařadila mezi deset nejbohatších zemí světa. Takřka dvě třetiny elektřiny pochází z vodních elektráren a je jednou z mála vyspělých zemí světa, které vyvážejí energii.

Britové, Francouzi a Španělé přišli do Kanady velmi pozdě, jako dobyvatelé a kolonizátoři území, které po dlouhé tisíce let obývaly početné skupiny domorodých lidí. V současné době se k takzvaným Prvním národům hlásí přibližně milion Kanaďanů, indiáni centrální a západní části země, ale také Inuité z nesmírných ledových plání severu. Třetí výraznou skupinou jsou mesticové, potomci bílých osadníků a domorodých žen - i oni mají svou nezaměnitelnou kulturu a zároveň jsou nepostradatelnou součástí pestré mozaiky tvořící kanadskou společnost. O životě a tradicích původních obyvatel dnešní Kanady se můžete hodně dozvědět v početných muzeích a galeriích a najdete tu také oblasti, kde se dodnes dochovala živá domorodá kultura, byť na druhé straně není možné zapřít, že potomci indiánů, mesticů a Inuitů patří k nejchudším vrstvám společnosti.

Vzhledem k rozloze Kanady a časovým nárokům na cestování je pochopitelné, že naprostá většina turistů se při návštěvě země omezuje na prohlídku některého velkého města a jeho okolí - nejčastěji Toronta, Montrealu, Vancouveru nebo Calgary. Zmíněná centra jsou sice různě zajímavá, jedna věc je ale spojuje nejen navzájem, nýbrž také s dalšími kanadskými městy: leží uprostřed úchvatné přírody.

Nejjižnější kanadská oblast jižní Ontario je průmyslovým centrem země a místem, kde se nachází největší město Toronto, ale také významnou turistickou oblastí s hlavním lákadlem v podobě Niagarských vodopádů. Severně od Toronta na vás čeká výrazně klidnější Georgian Bay, nádherná vodní krajina s maličkými ostrůvky pokrytými borovicemi, jejichž koruny se malebně odráží v křišťálově čisté vodě. Podobně jako hustě zalesněný provinční park Algonquin je i zátoka přístupná z hlavního města Ottawy, které sice není tak dynamické jako Toronto, ale zato láká velkým počtem galerií a muzeí.

Provincie Québec se svou výrazně odlišnou frankofonní tradicí žije především rytmem svého největšího města Montrealu, které je podle mnoha zasvěcených nejrušnějším a nejlákavějším centrem celé země, naprosto fascinující směsí starosvětského šarmu s komerčním duchem moderní doby. V provinčním hlavním městě Québec City život plyne podstatně klidněji a ještě výrazně rustikálnější jsou městečka a vesnice roztroušené podél toku řeky svatého Vavřince, kde narazíte na množství oslnivě třpytivých věží připomínajících, jak silný vliv tu má stále katolická církev. Výraznější krajina na vás čeká během cesty k severně položenému Tadoussacu, kde je možné v ústí skvostného fjordu Saguenay pozorovat velryby - pokud jste připraveni na skutečnou divočinu, vydejte se dále k Labradoru, do nejnehostinnější části východu země.

Na druhé straně ústí řeky svatého Vavřince na vás čeká pastorální poloostrov Gaspé, nejvýchodnější část Québecu, hraničící s Novým Brunšvikem, který je vlídným úvodem do tří Přímořských provincií, jejichž obyvatelé se tradičně živili těžbou dřeva a rybolovem. Zastavit se musíte v postupně se zužující zátoce Fundy, kde se hladina během přílivu dokáže zvednout až o devět metrů, ale minout byste neměli ani maličké vesnice, které jsou nejkrásnější poblíž Halifaxu, rušného hlavního města Nového Skotska. Snad ještě půvabnější a rozhodně drsnější je krajina na ostrově Cape Breton, na jehož rozeklaném pobřeží se můžete připravit na cestu k severně položenému Newfoundlandu, odlehlému a dlouho takřka zcela izolovanému ostrovu s vlastní kulturou a rušným centrem St John's, v němž se můžete těšit na nejlepší kanadskou lidovou hudbu. Ostrov se rovněž pyšní skvělými sceneriemi, například horami s plochým vrcholem a ledovcovými jezery v národním parku Gros Morne.

Na pevnině na vás mezi Ontariem a Albertou čekají kanadské prérie pokrývající velkou část provincií Manitoba a Saskatchewan, jež zcela neprávem získaly pověst nezajímavých oblastí: dokonce i na rovinatém jihu najdete živý Winnipeg, v jehož ulicích s početnými historickými památkami si můžete příjemně odpočinout během cesty napříč Kanadou. Zdejší početná jezera a nesmírně rozlehlé lesy jsou ideálním terénem pro milovníky kanoistiky a pěších výprav a na severu, u břehu Hudsonova zálivu můžete vlakem navštívit ztracenou perlu Churchill - místo proslulé ledními medvědy, běluhami a polární září.

Při další cestě k západu se ocitnete mezi nekonečnými obilnými lány Alberty, které se později mění v dobytkářskou krajinu hraničící se Skalistými horami, jejichž pověst nedokáže vystihnout krásu, která vás tu čeká. Hlavní města provincie Edmonton a Calgary zbohatla především díky ropě a zemnímu plynu. Pro mnoho turistů jsou výhodnou základnou pro cestu do hor - nejoblíbenější jsou rekreační centra Banff, Lake Louise a Jasper. Dále na západ leží Britská Kolumbie, kde si znovu připomenete ty nejznámější obrázky z propagačních materiálů: sněhem pokryté hory, divoké řeky a hluboké lesy, starobylé vesničky, zlatokopecká města duchů. Těšit se můžete také na výtečné turistické, lyžařské a vodácké trasy, jedny z nejlepších na světě. Přirozené centrum Vancouver je třetí největší město země, známé jak svou nádhernou polohou, tak příjemně uvolněnou atmosférou a sklonem místních obyvatel k bonvivánství. Nedaleko západního břehu Kanady leží ostrov Vancouver, malý svět sám pro sebe a místo, kde na vás čeká oddaně anglofilní městečko Victoria.

Severně od Britské Kolumbie, v těsném sousedství Aljašky, leží klín teritoria Yukon, zpola pokrytý velkolepými horami, zpola subarktickou tundrou, vždy plný připomínek rušných dob zlaté horečky na Klondiku. Hlavní město Whitehorse a Dawson City, pozůstatek zlaté horečky, jsou zdejšími jedinými většími centry, do nichž se dostanete po skvostných silnicích s množstvím úchvatných vyhlídek. Severozápadní teritoria a Nunavut zabírají kanadskou arktickou oblast pokrytou nevysokými, prakticky neprostupnými lesy, jezery, tundrou a ledem. V této navýsost nehostinné krajině dokáží žít jen Inuité a lidé kmene Dené, které stále více vytlačuje těžba ropy a zemního plynu. Na vzdáleném severu silnice prakticky nenajdete, jedinou větší osadou je tu Yellowknife, dosti bizarní místo na břehu Velkého Otročího jezera, kromě nějž zde najdete jen zchátralé vesnice, z nichž se lze letecky dostat do odlehlých končin.

Země rozměrů Kanady doslova volá po velkém cestování. Ať už se vydáte automobilem nebo autobusem, můžete se těšit na naprosto jedinečné, nezapomenutelné zážitky z jízdy divokou krajinou po Icefields Parkway srdcem Skalistých hor nebo cestami, které se usilovně tlačí k samotné hranici Severní Ameriky. Mnoho zajímavého spatříte při průjezdu Britskou Kolumbií, ale také ze silnice Dempster Highway v Yukonu, která je jedinou veřejně přístupnou komunikací na celém kontinentu, překračující polární kruh. Zapomenout ale nesmíme ani na vlaky, skvělá je severní trasa do odlehlého Churchillu na břehu Hudsonova zálivu stejně jako transkontinentální odysea z Toronta do Vancouveru. U pobřeží jsou  zvídavým turistům k dispozici trajekty nabízející pohled na řadu jinak nepřístupných míst, ale jednoznačně nejúchvatnější je plavba z ostrova Vancouver k Aljašce.